Jsem opravdu veliký sportovní nadšenec. A už jako malá holka jsem se moc ráda hýbala a chtěla jsem vždycky patřit do nějakého sportovního kroužku. Jenomže jak už to, tak bývá, tak jsou některé rodiny, které vůbec na sportovní aktivity pro své děti nemají vůbec žádné peníze. I tohle byl bohužel můj problém. A i když moje rodina měla zásobu peněz, jak tomu říkal ze srandy můj otec, tak jsme si stejně žádné sportovní kroužky nemohli dovolit. I když otec říká, že kdyby mohl platit jenom jeden, maximálně dva kroužky, tak by to šlo. Jenomže moji rodiče měli celkem čtyři děti, a to včetně mě, takže jsem měla ještě tři sourozence.
A je úplně naprosto logické, že kdyby rodiče mě platili nějaký sportovní kroužek, že by to chtěly i ty děti. Protože já jsem byla nejstarší. Takže je naprosto logické, že ty malé děti by se chtěly opičit, a to ne nějak zle a úmyslně. Ale chtěly by také dělat něco takového, co dělám já. Nakonec jsem měla ale veliké štěstí, že u nás na základní škole se pořádaly sportovky. Jmenovalo se sportovky a byly to takové sportovní aktivity pro děti. Vždycky to bylo každou středu a každý pátek po vyučování, a to vždycky hodinu a půl. A tohle bylo úplně zadarmo, takže jsem opravdu velice ráda, že tohle mi rodiče dovolili.
Navíc také moji rodiče byli moc rádi a byli nadšení, že tohle je zadarmo a že konečně mohu dělat takový sport, který mě baví. A víte, jaký sport jsme tam dělali opravdu nejčastěji? To hlavně baseball. A baseball jsme chtěli hrát všichni, protože opravdu hodně nás to bavilo, takže jsme opravdu vždycky celá třída byli nadšení, že můžeme hodinu a půl po vyučování ještě hrát baseball, který nás bavilo pravdu ze všeho nejvíce. Sportovky jsou moje oblíbená vzpomínka na dětství. A také máte nějaké oblíbené sporty nebo okamžiky z dětství? Jistě jich má každý dost.