Je opravdu hodně lidí, kteří mají doma nějaké zvíře. A to nemyslím teď například psa nebo kočku. Protože například moje sousedka má doma papoušky jako například andulky a ptáčky kakadu. A taky jsem se jednou sousedky zeptala, jaké to je mít doma takové ptáčky, tak mi řekla, že to hlavně zábava. Jenomže já jsem se někde dočetla v časopise a v knize, že papoušci jsou opravdu hlasití a že dokáží udělat taky veliký rachot. Takže jsem si řekla, že kdybych si pořídila třeba alespoň jednu nebo dvě andulky, tak vůbec nevím, kde by byly. Protože mám dvě malé děti, takže vůbec nevím, jestli by se třeba nerušili navzájem.
A moje děti při spaní chtějí klid. Anebo potom, kdyby se třeba večer učily, tak na učení chce také člověk jistě klid. Takže jsem si řekla, že se na něco raději zeptám, jaké by to bylo. A také jsem se podívala k sousedce, jak to u ní vypadá, když má tolik ptáčků a papoušků. A sousedka mi řekla, že má na půdě pět krát pět velkou voliéru, kde má všechny papoušky. A je to opravdu skvělé a má tam pěkné dekorace pro svá zvířata, jako například zrcátka a ptačí budky a houpačky. Také mi ukázala, že má na zahradě velikou voliéru pět krát pět metrů, kam ptáčci můžou v létě vlétnout.
Je to opravdu pěkné a myslím si, že sousedka se o svá zvířata a opravdu hodně stará, což se mi líbí. Protože nemám ráda lidi, kteří si pořídí nějaké zvíře a potom se o něj nestarají, protože je to nebaví anebo na to nemají čas. A podle mého názoru by si každý člověk měl uvědomit to, že zvíře není záležitost na pár měsíců, ale spíše na několik let, záleží ovšem, jaký druh zvířete si vyberete. Když třeba máte doma štěňátko, tak je to záležitost také na patnáct nebo i dvacet let. Křeček vám vydrží klidně i tři roky. Nejprve si ale člověk musí uvědomit to, jestli bude mít na péči o zvíře dost času i peněz.