Dům a nebo statek

Celý život jsem vždycky toužila po tom, kde asi budu bydlet, protože bych chtÄ›la mít veliký dům a také hlavnÄ› velikou zahradu, protože my jsme celý život s rodinou a se sourozenci vyrůstali v malém bytÄ›. Ne že bych se jako stěžovala, nebo že by tam bylo opravdu málo místností. Tohle tedy opravdu ne. Já sama jsem si Å™ekla, že nejlepší by bylo, kdyby vždycky ÄlovÄ›k bydlel tam a takhle, aby se mu tam líbilo. Je logické, že když ÄlovÄ›k bohužel nemá peníze, aby si pořídil to, co chce, tak je to potom velice smutné.

BuÄto ÄlovÄ›k musí hodnÄ› Å¡etÅ™it peníze, anebo se spokojit tÅ™eba s málem a nebo s nÄ›jakou alternativou s nÄ›jakou levnÄ›jší náhražkou a nebo potom, tÅ™eba když si najde partnera a půjde do toho spoleÄnÄ›, tak to je potom nÄ›co jiného. Já, kdybych si naÅ¡la partnera, tak bych se ho také ze zaÄátku ihned zeptala, kde a jak bych chtÄ›l bydlet, pokud by mi Å™ekl, že v malém bytÄ› bez zahrady, tak by mÄ› to opravdu hodnÄ› mrzelo a pÅ™emýšlela bych, jestli tento vztah by mÄ›l cenu. Jestli tento vztah by mÄ›l budoucnost.

Ale pokud by mi partner Å™ekl, že by také toužil po veliké zahradÄ› a velikém domÄ› a nebo tÅ™eba i o velikém statku, kde se budou chovat zvířata, tak by to potom bylo nÄ›co úplnÄ› jiného. Já sama bych si tohle přála, takže jsem ráda, že jsou stále takoví lidé, kteří touží po tom, aby žili na vesnici ve velkém domÄ› s velkou zahradou. Já totiž také chci nÄ›kdy v budoucnu to, že bych tÅ™eba chovala králíky a slepice, tohle dÄ›lala moje babiÄka i prababiÄka. Protože moji rodiÄe už na to nemÄ›li, nechtÄ›li se o to starat a dokonce jejich statek prodali. MnÄ› bylo asi osm let, když to prodávali a ani nevíte, jak jsem u toho breÄela, protože vlastnÄ› na tom statku u prarodiÄů už jsem zažívala své dÄ›tství a také jsem tam zažila spoustu krásných vzpomínek. Já si myslím, že každý ÄlovÄ›k má tÅ™eba na nÄ›jaké bydlení a nebo také krásné vzpomínky.